Změna je život

3. května 2011 v 22:15 |  My Diary
Úterý. V mé hlavě je zase nezvladatelný a neovladatelný chaos. Mám být šťastná, nebo ne? V mysli se mi šíří mnoho možností. Změna mi neuškodí. Nebo jo? Nemám ani pomalu přehled, kolik je hodin, co je dnes za den, kde je jih a kde sever, kde východ a kde západ. Ale ne. Zas takovej blázen já fakt nejsem. Jen se nemůžu rozhodnout a nemůžu jaksi srovnat své pocity a už ani nevím, co chci. Mám jizvy na těle, i v duši. Celé moje srdce neví, jak se chovat a moje myšlenky hluboce řídnou. Ano, chci hodně věcí, ale nechci o to víc věcí. Jenže, jak si to srovnat v hlavě? Chci se odstěhovat. Nebo nechci? Ale spíš chci. Nemůžu to tady vydržet. Sice tu mám své dokonalé přátele, ale to je asi všechno. Kdybych se přece jen odstěhovala daleko, tam kde se stěhovat mám a to asi do září, má to plusy, ale i výrazné mínusy. Ty plusy jsou, ale není jich hodně: a) oddechnu si b) začnu nový život a vykročím třeba pravou nohou, ne levou jak tady před 13 lety a ňákých pár měsíců c) udělám radost mamce a ušetříme peníze, odlehčím to všem d) poznám nové lidi, nové prostředí, novou školu e) vše se změní f) půjdu si svou cestou. A ty mínusy? Je jich asi víc: a) do mojí školy se už asi jen tak nepodívám, změním tedy školu a budu si muset zvyknout b) třeba budu trpět depresemi, že už nic není jako dřív c) moji táta a brácha se na mě nejspíš naštvou, i když s nimi nebydlím, ale tohle mi odpustěno asi nebude d) z větší změním přátele, prostředí a tak, co tady do teď mám a budu je vídat už jen minimálně e) budu se bát, jestli mě ti lidi vezmou do party f) budu se bát nového prostředí g) vše se změní h) nevím, jak to všechno snesu a jak si zvyknu. Zní to dobře. Takže už mám jasno. Stěhovat se chci. A už se nemůžu dočkat. Jsem blázen, no! Ale kdyby jste věděli důvody, proč mě to tak láká, pochopili by jste. Ale ty tu psát nebudu. Fakt nebudu. To je už moc soukromý. Takže, kéž by si tohle četli ti moji blízcí: Omlouvám se vám, budu na vás myslet (pokud se teda odstěhuju) a budu za váma jezdit, jak jen budu moct! Pošlu vám z tudma něco.. prostě je mi líto že to tak bude, ale jinak se to nedá. Omluvte mě, omluvte moji neomluvitelnou příhodu, jak se jedna holka zbláznila. Ne, sranda. Miluju vás. Moc.


 


Komentáře

1 Kéjt Kéjt | 24. května 2011 v 18:13 | Reagovat

Je to přece tvoje rozhodnutí.Omlouvat se nemusíš:).Konečně začnes lepší život.Bude to tak pro tebe lepší.I já se trápím,když vidím,slyším,a někdy i soucítím s tebou,když se něco tobě děje.Je to strašný pocit.:(.Tak snad se ti konečně povede vykročit tou pravou nohou.!:)

2 Los Dementos Los Dementos | 4. srpna 2011 v 11:37 | Reagovat

Evčo. Já myslela, že se stěhovat nechceš.. =//

3 Evča Evča | 6. srpna 2011 v 2:33 | Reagovat

[2]: Já už ani nevím, co chci..;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama